Léta páně - nedoceněný podnik na předměstí

autor Viki - Restaurace Léta páně se objevila na mém seznamu podniku "k ochutnání" na základě doporučení - a jinak by se tam asi nedostala vůbec, protože adresa Národních hrdinů, Praha - Dolní Počernice opravdu není místo, kam mám chuť zamířit večer co večer. Nutno ale přiznat, že doporučení se osvědčilo a cesta do Počernic za to stála.

Restaurace je umístěna v příjemném prostředí Počernického parku. Narozdíl od přísného designu webových stránek (http://www.letapane.cz/) je interiér zařízen ve stylu nejspíš popsatelném jako "venkovské sídlo".

Během třech návštěv restaurace - večeře ve dvou, večeře ve velké skupině (8 lidí), večeře ve čtyřech se známými z Taiwanu - jsme vyzkoušeli následující:

• hovězí carpaccio s parmesanovým chipsem - hovězí plátky byly kvalitní a chutné, nešťastná byla jen kombinace s mohutným plátkem pečeného parmesanu, který nemohl carpaccio dobře chuťově doplnit
• krkonošská bramboračka v chlebovém bochníčku - na přání servírovaná bez chlebového bochníčku, s množstvím brambor a zeleniny, příjemně dochucená majoránkou
• mix kuřecích křidélek Léta Páně - rozhodně doporučuji! Na prkénku jsou naservírována pečená kuřecí křidélka v pikantní marinádě, v méně pikantní marinádě a v medu a oříšcích. Jako přílohu obsluha doporučila rozpečenou špenátovou nebo česnekovou bagetu - obě byly výborné. Dipy (jogurtový a "à la kečup") nebyly potřeba a chuť pečeného masa spíš rušily.
• gnocchi s bazalkovým pestem - na úrovni (dobré) pizzerie
  
• houbové rizoto - servírováno s plátky parmesanu, velmi výrazná chuť lesních hub
• pečené švestky s domácím perníkem - tenhle dezert je celkem neobvyklý (nevzpomínám si na jinou pražskou restauraci, která by ho nabízela). Sušené švestky jsou připravovány na pánvi společně s kousky perníku a pak ještě posypány strouhaným perníkem. Vynikající - z testovaných moučníků zaujal nejvíc.
• čokoládové fondue - v mističce na fondue je rozehřátá bílá i černá čokoláda zároveň (mě osobně ta směs spíš odrazovala, ale nutno přiznat, že obě čokolády byly dobé), k namáčení je k dispozici směs čerstvých jahod, banánu, ananasu a hroznového vína. Pro čokofily zajímavý zážitek.
• créme brulée - máslový krém je opravdu hodně máslový, vrstva karamelizovaného cukru na povrchu je silnější, než běžně bývá (2-3 mm)
• horká láska - tradiční vanilková zmrzlina s horkými malinami a šlehačkou, zmrzlina je ale servírována zvlášť, v oplatkovém kornoutku, a šlehačka rovněž. Ve zmrzlině byly bohužel drobné kousky ledu.

Souhrnně se dá říct, že jídlo bylo buď dobré, nebo výborné. Základ jídelního lístku tvoří grilované pokrmy - křidélka, žebírka - a ty v Léta páně opravdu umějí.

Nejsilnější stránkou restaurace Léta páně je ale rozhodně obsluha. V průběhu večera nabudete dojmu, že "nic není problém". Polévku bez chlebového bochníčku? Proč ne. Poloviční porce? Samozřejmě. Číšník průběžně kontroluje stůl, zda je všechno v pořádku, vtipkuje s vámi a permanentně se usmívá! Vím, že takhle to vypadá, že popisuji běžnou obsluhu v restauraci, podle mých zkušeností to ale zdaleka takhle vzorově všude nefunguje. Bohužel, při naší poslední návštěvě si obsluha svoji dobrou pověst trochu pokazila - čekání na cokoli bylo velmi dlouhé a dokonce došlo k záměně objednaného jídla. Doufám ale, že to byla výjimečná situace (prý se zacvičovali noví číšníci) - nechci se nechat připravit o příjemný zážitek, který Léta páně nabízí.

Čas od času slýchám diskuse, kam zavést zahraniční návštěvu na dobrou tradiční českou kuchyni. Vím, že Dolní Počernice nejsou zrovna "city", ale na Malou stranu tak jako tak pojedete z domova tramvají půl hodiny (tedy, pokud nebydlíte zrovna pod Karlovým mostem), no a do těch Počernic to za půl hoďky autem zvládnete taky. Tradiční česká kuchyně (tedy česnečka, svíčková, gulášek a nějaká ta pečená kachna) na jídelním lístku rozhodně nechybí. A chcete-li udělat dojem, mix-grill hovězího, vepřového a kuřecího, flambovaný před zraky hostů pravou mutěnickou pálenkou, bude zlatým hřebem večera.

P.S.: Ještě k té tradiční české kuchyni - v souvislosti s českým předsednictvím Evropské Unie už to máme zpracováno i oficiálně :)
http://www.eu2009.cz/cz/czech-republic/czech-cousine/czech-meals/ceska-jidla-2485/

S-Čchuan - kolísavý průměr

autor Heepee - Poprvé jsem v restauraci S-Čchuan v Praze na Národní třídě jedl asi před rokem. Mám asijskou kuchyni rád, a tak když jsem na chodníku uviděl ceduli s vyfocenými jídly a sloganem "Nejlepší kuchař ze S-Čchuanu v Praze", nemohl jsem odolat. Bohužel, to s tím nejlepším kuchařem není tak úplně pravda.

Restaurace má jednu velkou výhodu - výbornou polohu, najdete ji v pasáži Metro hned za KFC. Na druhou stranu, ten prostor by se tak možná hodil pro nějaký obchod s oblečením, ale pro restauraci...Nic moc. Sál je malý, vejde se sem nějakých třicet lidí. Co je horší, přímo doprostřed místnosti jsou jako klín vraženy toalety, které, pokud si sednete ke stolům u hlavního vchodu a rozhodnete se jít na toaletu, obcházíte ji nejprve dokonce ze čtyř (!) stran. Vejdete-li do restaurace vedlejšími jednokřídlími dveřmi, budete mít po levé ruce tři malé stolky pro dvě osoby (i když spíš pro jednu) a přímo proti vám bude masivní bar, který se do této restaurace ani trochu nehodí. Především je zbytečně veliký, přes polovinu baru jsou vyskládané umělé květiny a šutry (jak to nazvat? bonsai-skály?), přes které na ty umělé kytky stejně není vidět. Zbourat a postavit menší bar, rázem budou mít ty tři stolky u dveří okolo sebe víc místa a vešlo by se samozřejmě víc lidí.

Při mé první návštěvě jsem si objednal kuře po sečuánsku a velmi mi chutnalo, i když místo na pepři bylo připravované na chili a obalované v těstíčku. Takže to vlastně zas tak moc po sečuánsku nebylo, ale chutnalo to skvěle. Nicméně, s každou další návštěvou se jídlo zhoršovalo, začalo to postupným úbytkem omáčky a laxně upravenou zeleninou a pokračovalo to stále horší kvalitou masa. Když jsem si před měsícem připadal, že místo kuřete mezi zuby rozemílám konopný lano, rozhodl jsem se, že sem už nikdy nepůjdu. Kamarád mě však rozhoupal ještě k jedné návštěvě, když si pochvaloval místní rybí kousky ve sladkokyselé omáčce. Fajn, dal jsem S-Čchuanu ještě jednu šanci a dnes si zašel na rybu.

Chudinka slečna servírka, která mi nedokázala říct, co že to vlastně za rybu dostanu. Konverzace probíhala asi následovně: "Dal bych si ty rybí kousky ve sladkokyselé omáčce, ale prozraďte mi, prosím, co to je za rybu?" "Prosím? Co to je za rybu? No...Filé!" "Ne, ne, já nechci filé, dal bych si to nad tím, rybí kousky ve sladkokyselé omáčce. Jen jsem se chtěl zeptat, co je to za rybu? Jetli pangasius nebo tak?" V tu chvíli slečna servírka vypadala, že se buď rozplaká nebo řekne ještě jednou filé. Řekl jsem jí, že to není důležitý, ať se nezlobí a prostě mi to přinese.

Samozřejmě, byl to pangas. Což je sumcovitá sladkovodní ryba, která v posledních letech zažívá obrovský boom díky tomu, že je lehká, nízkotučná a díky tomu samozřejmě sexy a trendy. Ačkoliv se v kuchařkách dočtete něco jinýho, já jsem toho názoru, že lehkost a jemnost pangase zase sráží mdlá chuť. Problém pangase v českých restauracích je však jinde - jeho maso je levné a proto se používá i do tlustých, tučných jídel, protože kdo šetří, má za tři, že? Především v české kuchyni je pangas připravován z 90% případů naprosto zoufalým způsobem, který v podstatě anuluje význam, kvůli kterému se pangas stal v posledních letech tak oblíbený - takhle pro něm prostě nezhubnete. Tím pádem by bylo lepší dát přednost jiné, tučnější a samozřejmě chutnější rybě. Jenže vysvětlujte to majitelům restaurací.

Nicméně, pangas v restauraci S-Čchuan byl taková tuková bomba, že jsem svoji porci nedojedl a stejně jsem se cítil hůř než po vánočním kapru. Prosímvás, drazí kuchaři, buď dělejte pangase tak, jak má být, tedy nalehko, nebo připravujte dál těžká jídla, avšak z jiných ryb. Ale tahle princezna koloběžka nikam nedojede.

Vzhledem k tomu, že u svojí dříve oblíbené restaurace S-Čchuan sleduju klesající kvalitu pokrmů delší dobu, jsem poněkud skeptický a příště budu velmi váhat, jestli tam zase zajít. Spíš ne. Ale jestli chcete něco povečeřet, než vlítnete do Rock Café nebo Vagonu na koncert, je to rozhodně lepší volba než to KFC vedle. Ale na tu rybu bacha...

Masné krámy - příjemná restaurace, ale pověst přehání

autor Heepee - Masné krámy jsou restaurace, která především těžila a těží z pověsti tradiční české kuchyně, jakou v Českých Budějovicích jinde nenajdete. No, budiž. Po povodni v roce 2002 se Másné krámy zavřely a dlouhých pět let rekonstruovaly. A jaké jsou dojmy z dnešní podoby?

Při příchodu velmi pozitivní. Interiér je čistý, dobře prosvětlený a, byť je moderní, rozvržením navazuje na původní prostor. A je vidět do kuchyně! Navštívil jsem restaruaci třikrát, dvakrát během všedního dne, kdy nebyl podnik zaplněn ani ze třetiny. Naopak v sobotu večer byl velký problém sehnat místo, pokud jako my přijdete jen tak na blind. Nakonec jsme se posadili k jedinému volnému stolku uprostřed sálu, kde stačí jen blbě natočit židli a už šťoucháte loktem do souseda. O tom, že slyšíte rozhovor u vedlejšího stolu nemluvě. Doporučuju rezervaci, pro nekuřáky je asi nejlepší zamluvit si jeden z "kotců", bohužel jsem si nevšiml, jak je vyřešen prostor pro nekuřáky sám o sobě.

Menu vás potěší už na první pohled - je skromné. U každého druhu masa máte na výběr jen pár druhů jídel, dohromady nějakých třicet položek. Žádné "kuřecí steak patnáctkrát jinak", naopak - pár oblíbených rustikálních jídel, česká klasika a podobná nabídka je u bezmasých jídel, smažák, omeleta, zelenina.

Nejprve jsem si dal kuřecí steak "Mediterán" (já vim, já vim, to si s tou českou kuchyní protiřečí, ale já ho prostě chtěl ochutnat), který se podává se sušenými rajčaty, olivami a Grana Padano, což je sýr velmi podobný parmezánu, jen je trochu jemnější a nemá tak ostrou chuť. Bohužel, kuchař tam klidně mohl dát i ten parmezán, kvůli výrazné chuti sušených rajčat a oliv byste to nepoznali. Tím netvrdím, že ho tam dal. Dojem z jinak dobrého kuřecího steaku kazily hranolky z friťáku a velká obloha. Proč k sušeným rajčatům a olivám mám kousat okurku a strouhané zelí?

I když mi kuřecí steak chutnal, trumfnul ho pstruh po mlynářsku (ještě vám ho udělají na modro nebo smaženého na mandlích). To, že jste na jihu Čech, ještě neznamená, že vám v restauraci automaticky udělají dobrou rybu. Nejčastější hřích je příprava na starém oleji nebo přehnané opékání. Masné krámy však překvapily naprosto výborným masem, které bylo dopečené správně do měkka a nebylo z něj cítit víc než trocha toho citrónu (zde měsíčky vkládané přímo do těla ryby, říkám proto, že s tím někteří konzumenti ryb můžou mít problém) a bylinky. Dojem opět zkazila příloha, k horkému pstruhovi jsem dostal téměř vychladlé brambory.

Nakonec se ještě zmíním o vepřovém kolenu, které je výborné, podávané s domácím pecínkem, čerstvým křenem a hlavně - neprdnou vám na něj bez zeptání sós tak jako v mnoha dalších restauracích. V Masných krámech suverénně nejobjednávanější jídlo, soudě podle toho, že do každého kolena je zabodnutý praporek s číslem, kolikáté že koleno vám to od otevření po rekonstrukci vlastně udělali. My jsme byli téměř u čísla čtyři tisíce, což je na necelé dva roky provozu slušné číslo.

Jestli si něco zaslouží výhrady, tak rozhodně obsluha. Poprvé jsme přišli jen tak přes obědy na čočkovku, v podniku bylo všeho všudy pět obsazených stolů (celková kapacita 170 míst) a tři číšníci. Přesto nám proces: objednání polévky - platba zabral víc než tři čtvrtě hodiny, většina času se zaplácla čekáním na obsluhu. Podruhé byla obsluha sice o trochuu rychlejší, zato měl pan vrchní na tváří neskutečně drzý pošklebek. Třeba se s takovou tváří narodil, ale pro hosty to moc příjemné není. Při třetí návštěvě byla obsluha jako vyměněná, pánové kmitali mezi stoly a objednávky vyřizovali téměř okamžitě. Na to, že byl podnik plný a o obsluhu se staralo jen pár lidí víc než přes den, rozdíl byl neuvěřitelný.

Pokud budete pobývat v Budějovicích a dostanete chuť na českou kuchyni, do Masných krámů si zajděte. Nutno dodat, že pověst, ze které tato restaurace těží, je poněkud přifouknutá. Za to, abyste kvůli Masným krámům jeli na výlet do Budějovic (i když to nějaký bedekr možná doporučí), podle mě nestojí.